O mně
Jsem Marcela a narodila jsem se ve znamení ryb. Často se o rybách říká, že jsou jako stvořené pro práci s lidmi, ochotné pomáhat, naslouchat, vcítit se do situací a lépe porozumět lidem kolem sebe. A já s tím plně souzním. Pracuji s Vámi přes 30 let. Během té doby se povaha mé práce proměňovala.
I já jsem prošla velkou změnou. Dnes už jsem spokojená se svým tělem a cítím se v něm dobře. Je příjemné slyšet, že vypadám mladší než jsem a že mi to sluší nebo že působím jako silná žena.
Když se vrátím několik let zpátky, vypadalo to se mnou naprosto jinak.
Jak můj příběh začal?
Od mala jsem hodně sportovala, byli jsme sportovně založená rodina. Dost často jsem slýchala kolem sebe věty typu: „ta má velkej zadek, tlustý stehna, malý ramena…“ A tak jsem se v pubertě začala dost sledovat a dělat všechno proto, abych zrovna takhle nevypadala já. Hlídala jsem se v jídle, cvičila.
Přestože jsem studovala oděvní průmyslovku, po porodu první dcery jsem se zamilovala do aerobiku, a to tak moc, že jsem se stala instruktorem a moc mě to bavilo. Vždy připravená a nastoupená před ženami bez ohledu na to, zda mi bylo dobře nebo ne. Stav „nemocná“ pro mě neexistoval. Milovala jsem to. A aby toho nebylo málo, nakládala jsem si v posilovně a ve volných chvílích běhala, jezdila na kole aj. Vypěstovala jsem si silnou závislost na cvičení, ke které jsem měla nakročeno. Dlouhodobě se však takové tempo nedá ustát. Začala jsem být unavená, přetížená intenzívním sportováním, všechno mě bolelo. Moje tělo protestovalo, duše strádala smutkem a rozčarováním nad osobním životem.
Takhle můj příběh pokračuje
Jediný moment, kdy mi bylo dobře, byl během cvičení. Dostávala jsem se do varu a měla zaručenou dávku endorfinů a serotoninů. Bolest šla stranou a všechna tíha života také. O to větší pak následoval propad do stále hlubšího fyzického a psychického dna. Točila jsem se v kruhu.
Bylo léto, vedla jsem lekce venku, připravovala jsem aparaturu. Stěží jsem jí dovlekla na místo. Nohy, ruce se mi klepaly, cítila jsem bolest a slabost v celém těle jako bych složila metrák uhlí. Vypadalo to, že omdlím, rozbrečela jsem se sama nad sebou. Věděla jsem, že už nemůžu. Cítila jsem, že stojím na okraji propasti, stačí jen krok…
Kam až to muselo zajít, abych konečně reagovala na to, co mi celou dobu tělo říkalo a začala mu naslouchat a přestala ho týrat? Zrušila jsem lekce na celé léto a „musela“ dát tělu pauzu, odpočívat. Bylo pro mě neskutečně těžké nedělat nic. Zkoušela jsem, co mi tělo dovolí. Jakýkoli pokus o trochu větší aktivitu mi tělo vrátilo v podobě noční kloubní horečky a nemožnosti spát.
Nastal čas na přemýšlení. Dospěla jsem do bodu, kdy mi bylo jasné, že pokud se mi nepodaří hned něco radikálně změnit nebo se nestane zázrak, tak nebude cesty zpět. Někde uvnitř jsem věděla, že ten „moment“ musí přijít, nějaké světlo na konci tunelu.
A ještě nekončí
A tak mi přišla do cesty jóga. Na laskavé doporučení mojí lékařky, abych „zvolnila“. Stala jsem se lektorkou Power jógy, aby to nebyl takový skok z dynamiky do válení se po zemi (taková totiž v té době byla moje představa o józe). A do toho mě přibrzdilo nečekané těhotenství…ale ten „moment“ to ještě nebyl. Přišel o tři roky později.
Jóga mě dovedla roce 2006 na kurz Feng šuej, hned na to na seminář Síla pozitivního myšlení. Tam se mi otevřel úplně jiný svět a touha po změně a motivace začaly narůstat. Následovaly další. Nejvíce mě ovlivnil 2-letý výcvik Léčivá síla čaker. Začala jsem chápat, že vše, co žijeme, ať v dobrém či zlém, se propisuje do našeho těla. Dnes je toto téma velmi aktuální a nazýváme ho psychosomatikou.
Průběžně s tím, jak jsem měnila své nastavení mysli a uvědomovala si to propojení mysl (duch) – tělo, začala jsem hledat možnosti, jak si pomoci od únavy, bolesti zad, kloubů, hlavy, prostě jak dát zase tělo dohromady. Přišla mi do cesty Dornova metoda. Byla jsem naprosto unešená, jak jednoduše se dá spravit to, co vás roky trápí a co řešíte opakovaně na rehabilitaci.
Tehdy začal sílit můj nezměrný obdiv k lidskému tělu a jeho geniálnímu fungování. Dornovka mi změnila život a ukázala nový směr, kterým jsem se začala ubírat a stal se mou vášní – lidské tělo. Následovaly další kurzy a semináře. Byla jsem jak Alenka v říši divů, hltala nové informace, ale též praktikovala. Reflexní terapie, baňkování, kraniosakrální terapie, čínská medicína, Spirální stabilizace aj. Když Vás něco baví, chcete vědět víc a uchování poznatků je mnohem trvalejší. Ale hlavně mi to pomáhalo.
Závěr
Postupně jsem se začala cítit lépe a lépe, jak na těle, tak na duchu. Vše, čím jsem prošla, bylo s cílem pomoci především sobě a svým blízkým. Byla jsem tím tak nadšená, že jsem si to nemohla nechat pro sebe. Od roku 2008 pomáhám především ženám, ale i mužům a dětem.